Dotaz
Jak vlastně souvisí obezita s průběhem onemocnění Covid-19? Dá se opravdu udělat něco zásadního pro prevenci z hlediska skladby jídelníčku? Má smysl užívat doplňky výživy?
Odpověď
Koronavirová pandemie se přímo nebo nepřímo dotýká nás všech. Tato situace napomáhá masivnějšímu šíření ověřených informací, ale bohužel také nepravd nebo polopravd. Často kvůli vyšším prodejům předražených produktů. Jak se v tom vyznat? Co je pravda a kdy jde jen o manipulaci našeho postoje strachem?
1. S obezitou silně roste riziko, že člověk onemocní covid-19, onemocnění bude mít horší průběh a vyšší rizika komplikací, včetně fatálního, tedy úmrtí.
PRAVDA i NEPRAVDA
PRAVDA
Výsledky metaanalýzy 75 studií z roku 2020 hovoří jasně.
Obézní mají o 46% vyšší riziko, že onemocní covid-19, o 113% vyšší riziko hospitalizace a o 48% vyšší riziko úmrtí. Přičemž obezita se definuje jako BMI, tedy body mass index vyšší než 30.
BMI si můžete zjistit tady
Záleží samozřejmě na stupni obezity s tím, že nejhůře na tom jsou lidé spadající do pásma takzvané morbidní obezity, tedy s BMI nad 40 a přidruženými chorobami, hlavně vysokým krevním tlakem a diabetem 2. typu.
Proč to tak je?
Mechanismů je několik a zdaleka všechny ještě neznáme. Jedním z významných je fakt, že obezita i za normální situace navozuje stav zánětu v organismu. Tuková tkáň totiž produkuje prozánětlivé faktory (vyšší hladina cytokinů a makrofágů), se kterými se musí tělo vypořádat. Není to zánět akutní provázený vysokými teplotami, ale mírnější, dlouhodobý, tedy chronický zánět. Ovlivněná je pak imunitní odpověď a řada funkcí metabolismu (vyšší hladina inzulínu a leptinu, nižší hladina adiponektinu). K tomu se přidává horší mechanika plicní ventilace obézního pacienta a často ještě syndrom spánkové apnoe.
NEPRAVDA (nebo spíše zádrhel interpretace)
BMI není objektivní. Obzvlášť bavíme-li se o hodnotách kolem 30. Pro představu třeba někdo s výškou 170 cm a váhou 87 kg. Při subtilní tělesné stavbě a vyšším obvodu pasu, tedy s centrálním typem ukádání tuku rizikový být může. Ale jestliže jde o aktivního sportovce s vysokým podílem svalové hmoty a mohutnějším kosterním základem, nejsou hodnoty BMI kolem 30 vůbec relevantní. Samozřejmě, vychází -li BMI kolem 35, už to ani velké množství svalů nezachrání.
Na druhé straně ani štíhlost není vakcína. Onemocnět může i štíhlý člověk, jde jen o pravděpodobnosti. Pokud onemocní, bude pravděpodobněji průběh onemocnění mírnější a bez komplikací. Ale představíte-li si štíhlého kuřáka se sedavým způsobem života a s ubohou výživou, nebude na tom nijak lépe než ten, kdo má sice pár kilo navíc, ale už se třeba několik týdnů nebo měsíců snaží jíst zdravě a zdravým tempem hubne. Spíše naopak. Stresovat se v takové situaci neideálním BMI by bylo kontraproduktivní. Stres totiž výkonnost imunity potlačuje.
Pozor na zbrklé řešení obezity!
Špatným východiskem jsou pytlíčkové ketodiety, které rozhodně nutriční stav člověka nezlepší (podrobné vysvětení tady), ani chirurgické zákroky, zcela bez rizika nejsou ani různé léky na potlačení chuti k jídlu. Nic z toho totiž nevede obézního k převzetí odpovědnosti za svůj zdravotní stav, nenaučí ho jíst zdravě a hlavně dostat se do dobrého nutričního stavu.
2. Každý by měl užívat doplňky výživy k posílení imunity
NEPRAVDA i PRAVDA
NEPRAVDA
Neexistuje žádný důkaz, že by mělo pravidelné užívání doplňků výživy u zdravých lidí preventivní vliv proti onemocnění covid-19.
Zdroj tady
PRAVDA
Na druhou stranu u pacientů s rizikem respiračních infekcí nebo špatnou výživou může mít potenciálně přínos užívání doplňků stravu s obsahem vitaminu C a D, se zinkem a selenem. Ty se podílejí na dobré funkci imunitního systému.
3. Stačí užívat vitamin D a nic dalšího řešit nemusím
NEPRAVDA
Vitamin D získává náš organismus částečně pobytem venku, částečně ho získáme z potravin jako jsou vejce, mořské ryby a mléčné produkty. Vzhledem k tomu, že účinnost syntézy vitaminu D z ultrafialového záření od konce října podstatně klesá, je potřeba myslet hlavně na jeho potravinové zdroje. Zdroj tady
Něco kolem poloviny populace má v krvi nízké hladiny vitaminu D a to může být příčinou vyšší vnímavosti k onemocnění covid-19 stejně jako to může vysvětlovat vyšší výskyt a horší průběh tohoto onemocnění v podzimních a zimních měsících.
Řada studií prokázala pozitivní efekt užívání doplňku vitaminu D při akutních respiračních infekcích, jiné neprokázaly efekt žádný. Pokud se někdo rozhodne užívat vitamin D formou suplementu, neplatí, že více rovná se lépe, naopak vitaminem D se lze velmi snadno předávkovat.
Co je tedy možné udělat pro prevenci onemocnění covid-19?
SPRÁVNÁ SKLADBA STRAVY
Většina současných doporučení pro prevenci nebo zmírnění závažnosti onemocnění covid -19 zdůrazňuje zvýšenou spotřebu zeleniny a ovoce, stejně jako celozrnných obilovin, ryb, ořechů a kysaných mléčných výrobků. Tyto základní a vlastně ,,obyčejné“ potraviny mají tendence působit v organismu protizánětlivě narozdíl od vysoce technologicky zpracovaných potravin (nepříklad sušenky, snídaňové cereálie, hotové zmražené pokrmy apod.), jejichž efekt je naopak prozánětlivý.
Jako ideální stravovací model se jeví takzvaný středozemní styl, tedy strava s mírně vyšším obsahem tuků (ale z olivového oleje, ořechů a ryb), vysokou konzumací potravin rostlinného původu, zejména s vyšším obsahem vlákniny.
Zdroj tady
Pozor v jídelníčku bychom si naopak měli dávat na hyperglykemie, tedy opakovaně zvýšené hladiny cukru v krvi, protože ty negativně ovlivňují imunitní odpověď. V praxi to znamená vyhnout se pokud možno vyššímu množství cukru a vyvarovat se konzumaci vyšší dávky sacharidů najednou.
Důležitý je správný výběr tuků, tedy vhodný poměr mezi omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami. Omega 3 kyseliny působí protizánětlivě, zatímco omega-6 prozánětlivě. Poměr mezi těmito dvěma skupinami mastných kyselin je ve všech průmyslově rozvinutých zemích krajně nevhodný. Měl by být 1:3, ve skutečnosti je 1:10 ve prospěch omega šestek. Nevhodný poměr vede kromě vyšší prozánětlivé aktivity také k vyšší tvorbě krevního straženin (trombů), což se pak může stát pacientovi osudným.
Jak tento poměr změnit?
Vyhýbat se pokud možno průmyslově vysoce zpracovaným potravinám a pokrmům. V rámci rostlinných olejů dávat přednost oleji řepkovému, slunečnicový raději omezovat nebo používat olej olivový. Hlavně ale dát v jídelníčku prostor tučnějším mořským rybám (losos, sardinky, sledě). Případně zařadit doplňky stravy s obsahem omega-3 kyselin.
Zdroj tady
POHYB
Rozhodně bychom neměli zapomínat na pohyb. Pravidelná pohybová aktivita snižuje stresovou zátěž, což má pozitivní vliv na výkonnost imunity. Kromě toho snižuje pravděpodobnost vzniku úzkostí a depresí, což je s příchodem podzimních měsíců u mnoha lidí aktuální téma. Dalším benefitem je to, že pokud zařadíme pravidelný pohyb do denního režimu, snižuje se riziko něvědomého přejídání z důvodu nudy nebo zkrátka jen špatné nálady.
Zdroj tady
I když se vám zpočátku nebude chtít, jakmile se k pohybu přemluvíte, budete mít za sebe dobrý pocit a budete v něm chtít pokračovat. Stačí denně 30 minutová chůze v rychlejším tempu, po nějaké době můžete pobyt venku prodlužovat. Ideální je procházky zkombinovat ještě s domácím posilováním. Jestliže vás chůze venku neláká nebo je opravdu špatné počasí, zacvičte si podle některého z videí na Youtube. Každý pohyb je lepší než žádný 🙂