Řekne-li se vegetarián, většina z nás si představí šlachovitého muže (ženu), zkrátka člověka, který je všechno jiné, jen ne obézní. Ale nezaměňujeme náhodou příčinu a následek? Je známo, že životní styl vegetariánů se celkově od těch „normálních“ odlišuje. Mnohem menší je mezi nimi procento kuřáků, mnohem více se věnují fyzické aktivitě a častěji zvládají metody uvolnění psychiky od nadměrného stresu.
Každého tedy napadne, zda člověk, který má nadváhu, nebo je dokonce obézní, zhubne jen díky tomu, že vyloučí ze svého jídelníčku potraviny živočišného původu. Další otázkou, která k tématu neodmyslitelně patří, je, zda vegetariánství zlepší zdravotní stav. A nebo je naopak rizikem? Vegetariánství zakazuje potraviny živočišného původu: veganství nepovoluje nic, co by se živočicha jen lehce dotklo, lakto-vegetariánství dovolí jen mléčné produkty, lakto-ovo- vegetariánství „snese“ i vejce a semi-vegetariánství dokonce i ryby a bílé drůbeží maso. Ale semivegetariánství a moderní pojetí zdravé výživy znamená už téměř totéž.
Jelikož ani výživa není oblastí, v níž bychom viděli černo-bíle, vezmeme si na pomoc příklady.
Příklad č. 1: muž o hmotnosti 99 kg se rozhodl stát vegetariánem, a to striktním, tedy veganem. Dosud žádnou dietu nedržel, přibírat začal pomalu až v posledních letech, kdy kromě bohatých obědů v závodní jídelně přidal sem tam nějaké pivko s kamarády, s nimiž dříve chodil hrát fotbal. Pak sportu ubývalo, o to více ale rostla chuť k jídlu u večerního sledování televize. Řekl si dost!
Zhubne?
Pravděpodobně ano. V jeho stravě se začne objevovat zelenina nikoli sporadicky jako dosud, ale téměř v každém jídle. Výrazně poklesne množství tuku, zelenina se svojí schopnost zasytit (díky obsahu vlákniny) bude pro tohoto člověka dostačující kompenzací dřívějších vysokoenergetických jídel. Bílkoviny rostlinného typu mohou mít až o tři čtvrtiny méně energie než tučná masa a uzeniny, které bývaly dříve běžnou součástí jeho jídelníčku.
Bude zdravější?
Ano. Organismus tohoto člověka bude mnohem lépe zásoben vitaminy s antioxidačním efektem, více vlákniny upraví činnost střev. Riziko kardiovaskulárních chorob, jejichž existenci by mohl brzy pocítit na vlastní kůži, se sníží. Tento muž ale musí mít určité nutriční znalosti, aby věděl, jakým způsobem zkombinovat rostlinné zdroje bílkovin, jejichž výsledkem by byla kvalitní plnohodnotná bílkovina (plnohodnotnou bílkovinu vytvoří např. sója s obilovinami).
Příklad č. 2: žena o hmotnosti 80 kg, jejíž hmotnost kolísá v rozmezí 70-80 kg podle toho, zda zrovna drží přísnou dietu nebo se přejídá. Její myšlení ovládá jídlo téměř neustále. Rozhodne se už tentokrát něco se sebou udělat a stane se vegetariánkou.
Zhubne?
Pravděpodobně nikoli. Byla totiž zvyklá neustále hlídat velikost svých porcí a nyní nemusí. Jelikož však je pro ni jídlo „díky“ neustálým dietám spíše posedlostí než prostředkem k zahnání hladu, jí dovolené potraviny ve větším množství než odpovídá jejímu úspornému metabolismu, metabolismu, který si střádá každou kalorii. Vegetariánský jídelníček může být nejen energeticky bohatý, může ale i zhoršit vnímání pocitu hladu. Je v něm totiž mnohem více sacharidů než ve vyvážené redukční dietě. Tento stav velmi pravděpodobně bude vyvolávat větší inzulinovou odpověď, než by bylo zdrávo. Tato žena se bude pohybovat v bludném kruhu a neustále se bude dojídat sacharidovými jídly, čímž se bude všechno jen zhoršovat.
Příklad jejího vegetariánského jídelníčku:
Snídaně:
müsli (40 g = 640 kJ) + 1 pomeranč (250 kJ) = 890 kJ
Svačina:
1 dalamánek (550 kJ)
Oběd:
pečené brambory se sójovou majonézou, dušená zelenina (900 kJ)
100 g ořechů (2400 kJ)
Svačina:
banán (350 kJ), sójové mléko (400 kJ)
Večeře:
tofu opečené na oleji (1100 kJ), rýže natural (400 kJ), zelenina v páře (200 kJ)
0,3 l ovocného džusu (500 kJ)
Denní příjem energie celkem 7600 kJ
Přestože jídelníček neobsahuje žádnou potravinu živočišného původu, je jeho enrgetická hodnota příliš vysoká a nebylo by divu, kdyby tato paní začala spíše nabírat na váze.
Bude zdravější?
Pravděpodobně nikoli. Jídelníček nekryje doporučenou denní dávku vápníku, takže hrozí riziko osteoporózy. Železa je také málo a rovněž je málo plnohodnotných bílkovin. Vzhledem k tomu, že nedostatek bílkovin v jídelníčku překompenzovává sacharidy, může dojít k vzestupu triglyceridů v krvi, jejichž zvýšená hladina je nebezpečná stejně jako cholesterol.
Mezi alternativní výživové směry patří ještě makrobiotika. Její největší nevýhodou je to, že zakazuje potraviny pocházející z jiného pásma, než ve kterém se člověk nachází. Pro Středoevropana to tedy znamená být odkázán v zimním období na jablka a zelí, což v praxi znamená nemožnost naplnění doporučených dávek vitaminu C.
