Největší součástí energetického výdeje za den je klidový energetický výdej. Ten tvoří 60 – 70 % z toho, co naše tělo vydá každý den bez ohledu na to, jak jsme aktivní. 5 -10 % připadá na termický efekt stravy, tedy na všechny pochody spojené s příjmem stravy, trávením, vstřebáváním a metabolickými pochody pro další zpracování živin a odvod odpadních látek.
Pohybová aktivita se na celkovém energetickém výdeji podílí 15 – 30 %. Výdej energie je možné změřit velmi přesně pomocí laboratorních metod (kalorimetrie, měření pomocí dvojitě značené vody – DLW) nebo méně přesně pomocí chytrých hodinek. Přestože se různá zařízení snaží zapojit různé typy senzorů, jakými jsou akcelerometry a snímače tepové frekvence, stále se jedná o odhady. Ve srovnání s laboratorními metodami pak chytré hodinky některé aktivity podhodnocují, jiné zase nadhodnocují.
Celkem spolehlivé výsledky dávají hodinky pro měření výdeje energie při chůzi nebo běhu. Naopak pro měření výdeje energie v klidu nebo naopak při intervalovém tréninku případně jízdě na kole je přesnost nižší. Jednotlivá zařízení se mezi sebou liší, ale nedá se říci, že čím dražší, tím lepší.
Sledování výdeje energie je při hubnutí motivačně přínosné a rozhodně vám ukáže, jak se vaše aktivita v čase zvyšuje. V interpretaci výsledků ale buďte opatrní. Pokud v daný den vytvoříte podle hodinek pohybem větší energetický deficit, než jaký jste měli v plánu, rozhodně se nesnažte večer ,,dojídat“.
Pokud jsou v něčem chytré hodinky spolehlivé, je to měření počtu nachozených kroků za den. Jestliže jste například před hubnutím chodili denně méně než 5 tisíc kroků a zvýšíte na 10 tisíc, je naprosto jasné, že vytvoříte energetický deficit. Nebudete se tedy muset až tolik omezovat v jídle.
Více v otázce
Zhubnu víc dietou nebo cvičením ?
