Tato situace je trochu zapeklitá. Vaše okolí pravdu mít může, ale rozhodně nemusí. Pokud někdo zhubne 10 a víc kilogramů, na jeho vzhledu se to markantně projeví. Většinou pozitivně. Výjimkou může být rychlé zhubnutí, třeba s pomocí pytlíčkových ketodiet, jejichž výsledkem bývá ,,strhaný“ výraz v obličeji a ztráta svalové pevnosti. Jestliže ale hubnete zdravě, na jídelníčku, při kterém sice vytváříte energetický deficit, ale jíte tak, že vám nechybí žádná z makroživin ani většina z mikroživin (vitaminy, minerální látky, fytonutrienty), pijete dost tekutin, dbáte na přísun vlákniny a navíc se ještě hýbete, může být výsledek ohromující.
Přesto se můžete setkat s reakcemi typu: ,,už nehubni“, ,,už je to moc“ nebo ,,nejsi nemocná (nemocný)“? a následuje příklad člověka, který dopadl špatně. To je to poslední, co chcete slyšet. Samozřejmě, že si pravidelně hlídáte zdravotní stav, necítíte se unavení a nemáte žádné potíže. Jen jste to zkrátka vzali za správný konec a jste v tom důslední. Někteří lidé to ale nejsou schopni ,,rozdýchat“ a závidí vám. Hlavně tehdy, když jsou sami v hubnutí neúspěšní.
Podobné zkušenosti popisují ve svých příbězích Markéta i Zuzana, které zhubly přes 30 kilogramů.
Pokud vám tedy do hubnutí mluví lidé, kteří vás nikdy v ničem nepodpořili a vy víte, že by to ještě chtělo třeba tři kila dolů, nenechte se zviklat. Ideálně, pokud byste se mohli nechat objektivně změřit, protože kromě BMI je dobré znát procento tělesného tuku a obvod pasu. Abyste se ujistili, jestli to vidíte správně.
Zapeklitost, o které se zmiňuji na začátku, je v tom, že může nastat situace, kdy vy sami sebe nevidíte objektivně. Klesající číslo na váze vám dává odměnu, na které snadno vznikne závislost. Člověk někdy přestane vidět sám sebe v zrcadle reálně a stále si připadá obézní, i když už dávno není. Jedná se o narušení vnímání tvaru vlastního těla, což by mohlo být předstupněm vzniku některé z poruch příjmu potravy. Pokud máte dojem, že by to u vás mohl být problém, začněte jej řešit s odborníkem raději dříve než později.