Škodí nám nasycené tuky nebo naopak byly a jsou zbytečným strašákem? Můžeme být k soli ještě tolerantnější než jsme dnes? Jíst, jak nám Margit radí, máslo, vejce a slaninu,to vše bohatě zalévat kávou a nehlídat pitný režim?
Margit Slimáková ve svém, byť poměrně krátkém článku na Aktuálně.cz, otevřela tolik kontroverzních témat, že rozbor vydal celkem na tři reakce. Ale slibuji, tato je už opravdu poslední 🙂
Předchozí dva rozbory si můžete přečíst zde:
Esence výživového populismu v podání Margit Slimákové – 1. část
Esence výživového populismu v podání Margit Slimákové – 2. část
Citace z článku Margit Slimákové:
Nejlepší stravou při cukrovce je nedodržovat dnes propagovanou diabetickou dietu
Nejběžnější diabetická dieta je postavena na pravidelném a častém příjmu sacharidů. Obojí podporuje uvolňování inzulinu, a tak zhoršuje inzulinovou rezistenci, která je základním problémem mnoha nemocných s cukrovkou 2. typu. I proto je cukrovka označována za chronické degenerativní onemocnění, tedy nemoc, která se nedá vyléčit. Je pravda, že uvedenou metodou ne. Jsou však i lékaři, kteří doporučuji maximálně omezit sacharidy i počet jídel. Tedy vynechat svačinky a jíst třikrát nebo dokonce pouze dvakrát za den. Dr. Sarah Hallberg, zde na TEDx vystoupení uvádí, že cukrovku léčit lze a nejlépe nedodržováním tradičních diabetických doporučení.
Můj názor:
Pravidelný a častý příjem sacharidů vůbec nemusí podporovat uvolňování inzulínu. Řešením není ,,maximálně omezit sacharidy”. Respektive toto brutálně jednoduché řešení samozřejmě u diabetika fungovat bude, jde jen o to, jakou cenu za to zaplatí (únava, nechuť k pohybu, fádnost stravy, vyšší riziko vzniku dny, kolorektálního karcinomu atd).
Diabetik by měl podle mého názoru a zkušeností dodržovat stravu se 40 – 45% energie ze sacharidů, ale! Měl by znát a využívat sacharidové potraviny s nižším glykemickým indexem (GI), nikdy si jich nedávat moc najednou, protože důležitá je glykemická nálož (GL) a v každém z jídel by měla být potravina bohatá na bílkoviny, protože tím se podaří snížit glykemickou výslednici po jídle. Čím bude nižší, tím lépe.
V praxi to pak může fungovat tak, že na talíři bude například plátek masa nebo ryby, k němu velká porce zeleninové přílohy a škrobovitá příloha (brambory, bulgur, fermentovaná pšenice freekeh, červená rýže, kroupy…) klidně třeba jen v 80-100 g gramáži.
Citace z článku Margit Slimákové:
Fruktóza není zdravé sladidlo – a už vůbec ne pro diabetiky
Roky se diabetikům doporučovalo sladit si fruktózou, která ke svému využití nepotřebuje hormon inzulin a navíc je hlavním cukrem ovoce, a proto se nějak automaticky předpokládalo, že je zdravější. Jenže fruktóza nepříznivě zasahuje do signalizace inzulinu a leptinu, které regulují příjem jídla, a sama se v našem těle velmi snadno přeměňuje a ukládá v podobě tuků. Nadbytek fruktózy ve stravě je dnes spojován se zvýšením rizika vzniku obezity, cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, nealkoholického ztukovatění jater, nemocí srdce, dny, zánětlivých procesů, některých nádorů a zrychleného stárnutí. Slazení fruktózou se proto vůbec nikomu nedoporučuje a „dia potraviny“ s ní jsou naprostým nesmyslem. Obdobně nezdravé je i slazení agávovým sirupem, který je ještě větším zdrojem koncentrované fruktózy než vysoce fruktózový kukuřičný sirup (HFCS).
Můj názor:
Nikdo z odborníků nedoporučuje fruktózu jako sladidlo vhodné pro diabetiky, totéž platí pro nejrůznější sirupy. Jestli někdo vyvolává představu ,,zdravosti” a ,,vhodnosti”, tak to bývají jedině jejich výrobci a distributoři.
Na nesmyslnost označení ,,dia potravina” bylo odbornou veřejností poukazováno desítky let a podle současně platné legislativy žádná potravina jako ,,dia“ označená být nesmí.
Citace z článku Margit Slimákové:
Diety s nízkým obsahem tuku a cholesterolu nadělaly více škody než užitku
Namísto másla jsme do sebe dlouhá léta cpali propagované transtukové margaríny. Namísto normálně tučných jogurtů jsme pojídali nízkotučné verze zahušťované cukry a škroby. Namísto omelety jsme se k snídani krmili sladkostmi, jako jsou třeba cereálie. Namísto základních kvalitních potravin, jako jsou právě třeba vejce, máslo anebo slanina, jsme si dopřávali vysoce průmyslově upravované potraviny s trans tuky a hromadami cukrů. Obojí poškozuje nejen cévy, ale zvyšuje riziko většiny dnes běžných civilizačních nemocí. Čím méně takové dietní potraviny budeme konzumovat, tím lépe.
Můj názor:
V tomto odstavci Margit pláče hezky, ale hroby už jsou dávno někde jinde. Margaríny jsou většinou trans-free, aspoň ty, které se mažou na pečivo a nízkotučné mléčné výrobky nemusí být ničím zahuštěné. Na nevhodnost sladkých cereálií poukazují spotřebitelské testy ve spolupráci s odborníky už skoro deset let, takže veřejnost měla dost času tuto informaci vstřebat.
Například Test MF dnes: článek tady
A vrcholem populismu je nabádání ke konzumaci ,,základních kvalitních potravin, jako jsou vejce, máslo a slanina” !!!! Kdo by neměl rád slaninu, obzvláště v Čechách, že? Ale pozor, slanina není žádná základní potravina, je to uzenina se všemi negativy, které uzeniny mívají.
Stačí se podívat na složení celkem běžné slaniny prodávané v supermarketech a Margitiny romantické představy berou za své:
Vepřový bok bez kosti 80 %, pitná voda, jedlá sůl, s jódem, sójová bílkovina, dextróza, stabilizátory (E 450, E 451), zahušťovadla (E 407, E 412, E 415), modifikovaný škrob (E 1422), antioxidanty (E 301, E 330), látka zvýrazňující chuť a vůni (E 621), extrakty koření, aroma, barvivo (E 1506), konzervant (E 250).
A proč jsou mezi základními kvalitními potravinami vyjmenované jen živočišné produkty a žádné rostlinné? Je v tom nějaký záměr? Kam se podělo Margit léta propagované vegetariánské přesvědčení?
Citace z článku Margit Slimákové:
Nasycené tuky a cholesterol nejsou základem nemocí srdce a cév
Ucpávání cév tuky, mozková mrtvice a srdeční infarkt jsou mnohonásobně komplikovanější než rovnice vejce nebo bůček rovná se mozková mrtvice nebo infarkt srdce. Že hladina cholesterolu v krvi nesouvisí s jeho obsahem ve stravě a není třeba jej hlídat, už uznávají i oficiální výživová doporučení. Také tvrzení o jednoznačné souvislosti mezi konzumací nasycených tuků a hladinou cholesterolu v krvi a vyšším rizikem nemocnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární potíže zatím studie jednoznačně neprokazují. Konzumace másla, vajec i bůčku v rámci zdravé stravy bez nadbytku cukrů, průmyslově upravovaných olejů a trans tuků se zdá být bez potíží.
Můj názor:
Bez většího komentáře. Hurá bůček do zdravé stravy! Oficiální doporučení o tom, že nasycené tuky by měly tvořit maximálně 10 % je podpořené mnoha studiemi, ale málokdo může dost dobře polemizovat s Harvardskou studií, jež prokázala spojitost vyššího příjmu nasycených tuků a zvýšeného rizika úmrtí na kardiovaskulární choroby u dlouhodobě sledovaných více než 100 000 žen a mužů (publikováno 21.10.2016). Původní znění studie tady:
Citace z článku Margit Slimákové:
Škodlivost soli není jednoznačně prokázaná
Solit se musí co nejméně. To je roky omílané přesvědčení, či přesněji jen víra. Ve skutečnosti zatím nemáme dostatek důkazů, že snižování příjmu soli má jednoznačně příznivý efekt na zdravotní stav každého z nás. Omezení solení je zcela na místě u jedinců s vysokým krevním tlakem a současně nadměrným příjmem soli. Aktuální studie však varuje před výraznějším omezením solení u zdravých jedinců, protože strava s nízkým obsahem soli může zvyšovat riziko nemocí srdce a cév a úmrtnosti na ně. Proto jako nejvhodnější vidím následující doporučení: jezte skutečné potraviny (ty nejsou dosolené) a sami solí dochucujte podle chuti, aniž byste tak potřebovali excesivně hlídat počet miligramů chloridu sodného na talíři.
Můj názor:
Doporučená denní dávka soli je pro dospělého 5 – 6 g na den, průměrná spotřeba u nás činí 14-15g. Doporučené množství soli překračují už nejmenší děti. Nedostatku soli se tedy u nás není třeba obávat. Stejně jako u kofeinu, existují osoby necitlivé na sodík, ale poměr je zcela opačný a na vyšší příjem soli reaguje zvýšením krevního tlaku téměř ¾ populace.
Margitino doporučení ,,jezte skutečné potraviny, ty nejsou dosolené” je naprosto zcestné:
100 g slaniny = 3 g soli
100 g tvrdého sýra = 1.5 -2.5 g soli
100 g balkánského sýra = 3.4-6.9 g soli
100 g chleba = 1.4 g soli
Denní doporučenou dávku soli je tedy velmi snadné překročit, a to neuvádím záměrně potraviny na sůl nejbohatší. Vzhledem k vysokému výskytu hypertenze u nás považuji za krajně nezodpovědné nabádat k bagatelizování tohoto problému.
Citace z článku Margit Slimákové:
Káva je zdravá a můžete až 5 šálků denně
Konzumace kávy je studiemi spojena s nižším rizikem vzniku nemocí srdce a cév, cukrovky 2. typu, Parkinsonovy demence, některých nádorových onemocnění, včetně rakoviny prsu a prostaty, a depresí. Příznivé působení bylo zaznamenáno až do konzumace pěti šálků denně.
Můj názor:
Ano, obecně se není třeba kávy obávat. Obzvlášť pokud se jedná o kávu nepřepraženou a správně připravenou, zdravotní benefity převažují. Ale doporučovat každému 5 šálků za den už v pořádku není. Více než třetina lidí patří k takzvaným pomalým metabolizérům kofeinu, u nichž je známo, že více než 4 šálky denně (více než 400 mg kofeinu) zvyšují riziko kardivaskulárních chorob. Přepočet na šálky je hodně zavádějící, protože u odrůdy Arabica může mít 1 šálek 40-50 mg, u odrůdy Robusta až 100 mg kofeinu. Studie tady a tady.
Citace z článku Margit Slimákové:
Pití není třeba rigorózně hlídat
Dostatečný příjem vody je důležitý, ale pocit žízně a s ním potřeba pít jsou u zdravých dětí a dospělých podobně automatické jako potřeba dýchat. Nikdo z nás nepřemýšlí, kdy se má nadechnout anebo kolikrát dýchat, podobně to funguje u potřeby pití. Doporučení, kolik by měli muži a ženy vypít, jsou extrémně zjednodušená, často nadhodnocená a hlavně zbytečná. Výjimkou, kdy je příjem tekutin potřeba hlídat, jsou například onemocnění ledvin a vyšší věk, kdy se přirozený pocit žízně může ztrácet.
Můj názor:
Ano, souhlasím s tím, že příjem tekutin nesmí být enormně vysoký. Jsou známy případy žen, které v rámci nezdravého hubnutí nebo ,,detoxu” vypily něco kolem 5 l tekutin za den, což vedlo k metabolickému rozvratu.
Obecně je u nás ale problém spíše opačný, viz například výsledky studie u dětí tady:
Citace z článku Margit Slimákové:
Jak tedy jíst?
Pro zdravou stravu nikdo nepotřebuje encyklopedie výživy, výživové poradce, zavádějící značky potravinářů, jako třeba Vím co jím, ani nejnovější studie. Úplně si vystačíme s jedinou větou: jezte kvalitní základní potraviny a jídla z nich. A pro ty, kteří chtějí podrobnější radu: nepijte soft drinks a nejezte junk food, kam řadím všechna vysoce průmyslově zpracovaná jídla jako třeba jsou i přeslazené snídaňové cereálie, margaríny anebo uzeniny z mouky a sóji.
Můj názor a shrnutí:
Nejdříve se mi zdál výběr témat jen náhodný. Ale po zveřejnění prvního článku se na mě na webu, ale hlavně na mém osobním facebooku snesly rozzuřené reakce zastánců ketogenní stravy LCHF (low carb, high fat – tedy stravy s enormním snížením množství sacharidů při zachování vysokého příjmu tuků). O tomto typu diety její stoupenci tvrdí, že vyřeší všechny zdravotní problémy (asi jako to by vám to tvrdili prodejci Herbalifu).
A v ten moment podprahová sdělení uvnitř témat začala dávat smysl:
Nepočítejte kalorie – protože vše se údajně vyřeší ketózou
Pohyb není tak důležitý – jistě, když jste v ketóze, jste tak vyřízení, že se sotva dovlečete do práce
Nejsme tlustí z tuků – stačí omezit sacharidy, ketóza to zmákne
Cukry nejsou esenciální – údajně stačí trochu zeleniny
Při cukrovce nedodržujtte diabetickou dietu – stačí prý maximálně omezit sacharidy
Nasycené tuky nezpůsobují nemoci srdce – nesmysl, všichni to víme, ale nehodí se to do ketoteorie
Škodlivost soli není prokázaná – blbost, všichni to víme, ale když budeme chtít ketózu přežít, musíme si osolit víc, protože se ztrátami vody ztrácíme také minerální látky a stavy hypotenze jsou subjektivně nepříjemné
Káva je zdravá a můžete 5 šálků – stejně jako u soli, v ketóze jsme tak chcíplí, že se musíme silně nadopovat kofeinem, abychom aspoň zachovávali zbytkovou životaschopnost
Tak a co teď? Je to článek pro většinovou populaci? Snaží se Margit Slimáková a její keto přátelé změnit oficiální a celosvětově platná výživová doporučení? Pokud ano, měli by nejdříve prokázat nejen, že v určitých případech taková dieta funguje, ale také, stejně jako u léčiv, vyvrátit obavy z jejích vedlejších účinků. Jedná se totiž o dietu skutečně extrémní a jak známo, žádný extrém se bez následků neobejde.
