Na první pohled by se mohlo zdát, že nám chce Margit Slimáková v článku ,,Ve výživě je skoro všechno naopak“ na webu aktualne.cz konečně otevřít oči: prokouknout špinavé triky výrobců potravin a uvést na pravou míru omyly výživových odborníků.
V článku Margit zrecyklovala svoje oblíbená témata a smíchala je do dosud nevídané směsi pravd, a polopravd, na něž nabalila populistické pozlátko, o kterém je předem jasné, že zajistí vysokou čtenost a počty sdílení. Jaký je důsledek pro čtenáře? Neaktuálnost by byla ještě tím nejmenším, ale zmatení, nejasná až nebezpečná výživová doporučení už nikoli. Proto považuji za nezbytné se k němu vyjádřit.
Plné znění článku z aktualne.cz je zde:
Problém s článkem mám osobně v několika aspektech:
Formálních:
1. Z jedné strany je velmi obecný, například: ,,jezte kvalitní základní potraviny”, z druhé strany zbytečně konkrétní, například: ,,Celkové množství sacharidů ve stravě, na kterých se dá prospívat, je vysoce individuální od minima 20 gramů za den až třeba po 300 gramů za den”. Ani jedno z toho čtenáři bez dalšího studia nic neřekne. Nejste-li dietolog nebo fitness závodník, 20 g sacharidů si na běžné potraviny nepřepočítáte.
2. Není moc jasné, proti čemu všemu bojuje a co má být vlatně cílem. Boj proti obezitě? Diabetu II.typu? Kardiovaskulárním chorobám? To všechno na jednu stránku? Vážně?
3. Jednotlivé výroky nedrží pohromadě a někdy si vzájemně odporují (viz dále)
Faktických:
Rozeberme postupně celý článek:
Citace z článku Margit Slimákové:
Tragickým medicínským omylem bylo doporučovat margaríny nacpané trans tuky, a to pro zdraví vašeho srdce. Zdraví ohrožujících výživových omylů je však mnohem více.
Můj názor:
Margaríny obsahovaly transizomery nenasycených mastných kyselin (TFA) před cca 20-25 lety, v současné době již margaríny TFA neobsahují. Aspoň ne ty, které se mažou na pečivo. Expozice TFA u nás stále klesá, pořád je ale co zlepšovat. V současné době se vyskytují hlavně v polevách ze ztužených a částečně ztužených tuků, v náplních do oplatek (některých), ve výrobcích z listového těsta (podle typu použitého tuku), hotových chlazených a mražených pokrmech a hojně v sušených sojových nápojích, které se používají jako náhrada mléka.
Analyticky zjištěné obsahy TFA v margarínech vyskytujících se na českém trhu:
Osobně se nepřikláním ani k máslu ani k margarinům, na pečivo podle mého názoru stačí tvarohové nebo luštěninové pomazánky a na dobrý chléb nemusí být vůbec nic.
Ale hlavně: ve výživě existuje spousta mnohem větších problémů než zrovna TFA, takže začínat tímto tématem ,,převratný” článek moc nemá logiku.
Citace z článku Margit Slimákové:
Mohlo by se zdát, že bychom měli aktuální výživová doporučení úplně ignorovat, chvílemi snad dělat přesný opak toho, co odborníci radí. Nejde totiž jen o drobné změny, ke kterým v průběhu let dochází, ale často o naprosté obraty. Vypadá to na výživovou revoluci! Některé omyly jsem dříve také neodhalila a předávala. Za svá pochybení se omlouvám! Velké množství mylných tvrzení, na kterých mnozí oficiální experti dokonce doposud lpějí, jsem však roky vysvětlovala a vyvracela. Jaké jsou naše znalosti, kterými můžeme aktuální omyly uvést na pravou míru?
Můj názor:
Oficiální výživová doporučení už dlouho hovoří celkem stejně:
Upravení energetického příjmu podle aktuálního BMI, tuky do 35% z celkové energie (ano, tady je posun za cca 20 let z původně doporučovaných 30%), příjem TFA do 1% (což je cca 2,5 g/den), snížení spotřeby přidaného cukru na 10 % z celkové energie, omezení fruktózy, omezení konzumace výrobků z bílé mouky, zvýšení konzumace zeleniny, ryb a luštěnin….
Plné znění současně platných výživových doporučení najdete tady:
Do výživy ale hovoří mnoho ,,odborníků”, jejichž mottem je, se nějak odlišit, a tak se setkáváme s protichůdnými výživovými styly: veganství, raw, paleostrava, bezlepkový styl, nízkosacharidová dieta. Ty si samozřejmě z principu věci odporují. Ale s tím je zapotřebí se naučit v dnešní době žít a informace filtrovat.
Pravdou je, že oficiální česká výživová doporučení by mohla být podrobnější, v atraktivnější podobě, více propojená do praktického života, atd. Ale ne, že by se každou chvíli měnila.
Citace z článku Margit Slimákové:
Kalorie není kalorie
Exaktní stanovování množství kalorií v jednotlivých potravinách má jisté opodstatnění v laboratoři na kalorimetru. Lidský organismus je však mnohonásobně komplikovanější. Regulaci hmotnosti zásadně ovlivňuje náš hormonální systém a dokonce i naši spolubydlící mikrobi. Do procesů, které určují pocity sytosti, hladu anebo ukládání tuků, zasahují třeba stresové hormony, které mobilizují zásoby a podporují ukládání tuků, šetřící hormon inzulin, který nám hlídá tukové zásoby v buňkách, anebo leptin, který oznamuje, kdy máme jíst a kdy už máme dost. Doporučení počítat kalorie je zavádějící, dlouhodobě neudržitelné a hlavně zbytečné.
Můj názor:
Pro člověka, který nemá problém s váhou, je počítání kalorií zbytečné. Nevím o tom, že by někdo z kolegů nutil počítat kalorie toho, kdo to nemá zapotřebí. Pokud ale máme za cíl snížit váhu, úplně tak samo od sebe to nepůjde. Každý rozumný odborník by měl vysvětlit, co všechno výsledek při redukci váhy ovlivní. Samozřejmě, že se zapojuje inzulín a leptin, ale také hladiny kortizolu, ghrelinu, adiponektinu, cholecystokininu, GLP-1 a další faktory. U některých lidí s genetickou predispozicí (riziková alela A na genu FTO) může být problém odhadnout velikost porce jídla a takový člověk musí mít jasně dané mantinely, kolik za den může sníst, aby hubl optimálním tempem. Pokud se naučí správnou skladbu jídelníčku, jeho střevní mikroflóra se druhově tak zpestří, že mu bude činit posléze mnohem menší problém se v jídle omezit. A samozřejmě, klesne hladina inzulínu v krvi, tudíž bude mít menší hlad.
Ale na počátku se bez energetické restrikce neobejde.
A jen tak mimochodem, o tom, že se mají lidé se sklonem k nadváze vyhýbat zvýšení hladiny krevního cukru po jídle, aby ,,nedráždili“ inzulín, se píše už asi tak 15 let, takže žádné wow! v Margitině článku.
Citace z článku Margit Slimákové:
Pohyb nezajistí štíhlost
Pohyb je naprosto skvělý, prospívá našemu tělu i náladě a velmi ho doporučuji. Ale pohybem nevybalancujeme nezdravé jezení. Inzulinovou rezistenci ani narušené střevní prostředí nevyběháme. Junk průmysl, tedy průmysl výrobců nezdravých potravin, rád tvrdí, že stačí jen pohyb a můžete jíst, co chcete. Toto tvrzení je lživé. Jestliže se budete hýbat pouze rekreačně, nic moc nespálíte. Jestliže se budete hýbat excesivně, spálíte sice energii, ale také budete hladoví jako šakali, a proto sníte ještě více jídla.
Můj názor:
Tohle je naprosto zavádějící tvrzení a pro mnoho lidí bude jistě příjemnou výmluvou proč se nehýbat. Samozřejmě, že pohyb asi stěží vybalancuje přehnané dávky nutričně nevhodného jídla a sladkých nápojů (a souhlasím s tím, že někteří výrobci potravin mají tendenci to tímto způsobem stavět) ale rozhodně pomůže. I celkem nenáročná pohybová aktivita, třeba u netrénovaného obézního diabetika podstatně zlepší citlivost tkání na inzulín (a tedy povede ke snížení hladiny krevního cukru). S úpravou stravování, samozřejmě. Studie tady
Nejde jen o to, kolik kalorií pohybem spálíme, ale o to, že se změní množství a fungování aktivní tělesné hmoty, což zvýší bazální metabolismus a metabolický obrat i v době, kdy necvičíme.
Pohybem se naopak snižuje chuť k jídlu a zvyšuje se tendence vybírat si výživově hodnotnější potraviny. Studie tady
Pohyb, kromě známých benefitů také snižuje riziko vzniku prozánětlivých mechanismů v organismu a snižuje riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Studie tady
Pitva dalších částí Margitina článku :
Esence výživového populismu v podání Margit Slimákové – 2. část
