Body mass index (BMI) hodnotí přiměřenost váhy člověka vztažené k jeho výšce. Z výsledku pak odvozuje potenciální zdravotní riziko. Ať už se týká váhy příliš nízké nebo naopak vysoké.
Vzorec pro výpočet Body mass indexu
BMI = hmotnost (kg) / výška (m2)
Svůj BMI zjistíte snadno a bez počítání použitím kalkulátoru BMI
Pásma BMI
| podváha – vysoké zdravotní riziko | méně než 18,5 |
| normální hmotnost – nízké zdravotní riziko | 18,5 – 24,9 |
| nadváha – nízké až mírné zdravotní riziko | 25 – 29,9 |
| obezita I.stupně – vyšší zdravotní riziko | 30 – 34,9 |
| obezita II.stupně – vysoké zdravotní riziko | 35-39,9 |
| obezita III.stupně – extrémně vysoké zdravotní riziko | nad 40 |
Využití BMI jako indikátoru zdraví má mnoho problémů z několika různých důvodů. Na druhé straně patří stále k nejrychlejším a nejlevnějším metodám zjistění podílu obézních na populační úrovni. Správnější informaci dá tehdy, když máme k dispozici ještě obvod pasu a výsledky krevních testů: hladinu cukru v krvi, hladinu cholesterolu včetně rozlišení na LDL a HDL cholesterol, množství triglyceridů (TG) a hladinu kyseliny močové. Celkové zhodnocení pak ještě doplní změření krevního tlaku a tepové frekvence.
Proč je Body mass index zavádějící?
- nepočítá s poměrem tuku a aktivní tělesné hmoty v těle
- nerozlišuje, v jaké části těla se tuk převážně hromadí
- nebere v úvahu fyziologický úbytek aktivní tělesné hmoty ve vyšším věku
- nepopisuje odlišnosti na základě etnika
BMI může klidně klasifikovat u drobnějšího člověka ,,zdravé BMI“ přestože má významně vyšší množství tuku akumulované v oblasti pasu. Což znamená, že tento člověk se ,,zdravým BMI“ má ve skutečnosti zvýšené riziko chronických onemocnění, jakými jsou srdeční choroby, diabetes 2.typu a celá řada dalších.
Mnoho odborníků tedy BMI považuje za příliš zjednodušující.
U konkrétního člověka je spolu s BMI vždy vhodné znát obvod pasu. Ten by neměl být u žen vyšší než 88 cm a mužů vyšší než 102 cm.
Kompletní zhodnocení pak doplní měření tělesného složení, které určí podíl tukové a beztukové tělesné hmoty.
V jakých případech je BMI problematický?
- Profesionální sportovci hlavně v silových sportech – BMI zařadí sportovce fitness nebo kulturistu do pásma obezity přesto, že je jeho procento tělesného tuku nízké a zdravotní riziko zcela minimální. Vysoké množství svalové hmoty BMI není schopné postihnout.
- Genetické odlišnosti – někteří lidé mají po celý život vyšší váhu díky vyššímu množství aktivní tělesné hmoty. Přestože mají BMI na hranici nadváhy s obezitou, pokud mají výsledky krevních testů a krevního tlaku v pořádku, nemají zvýšený obvod pasu, jejich zdravotní riziko není zvýšené.
- Ženy po menopauze a muži ve vyšším věku – přestože můžou mít BMI stejné jako v mládí, pokud se jim hormadí tuk v oblasti pasu, není to správně a samotný BMI k určení rizika nestačí.
- Odlišnosti na základě etnika – Afroameričané mají tendenci k vyššímu podílu svalové hmoty a tedy vyššímu BMI. Asijská populace mívá naopak vyšší podíl tuku. Jestliže se považuje BMI do 24,9 za normální, u Asijské populace je tato hranice posunuta směrem dolů. Nadváha u nich znamená BMI 23–27,5, obezita BMI vyšší než 27,5.
Přestože je problematické nebo spíše nemožné hodnotit konkrétního člověka jen na základě BMI, většina studií popisuje vyšší riziko chronických onemocnění a předčasného úmrtí v souvislosti s BMI nižším než 18,5 a vyšším než 30. (1,2)
Na druhé straně platí, že snížení BMI o 5-10% je spojené s nižším rizikem metabolického syndromu, kardiovaskulárních chorob a diabetu 2.typu. (3,4)
Shrnutí
Odborníci si velmi dobře uvědomují nedostatky Body mass indexu jako jediného kritéria hodnocení zdravotního rizika. Na úrovni populace může být dostačující, u konkrétního člověka většinou nestačí. Více než na váze záleží na tělesné kompozici. To, jestli danému člověku opravdu hrozí vyšší riziko vzniku některé ze závažných onemocnění, závisí mimo jiné také na jeho metabolickém zdraví, fyzické aktivitě a spánkových návycích.
Literatura
1. Klatsky AL, Zhang J, Udaltsova N, Li Y, Tran HN. Body Mass Index and Mortality in a Very Large Cohort: Is It Really Healthier to Be Overweight?. Perm J. 2017;21:16-142. doi:10.7812/TPP/16-142.
2. Aune D, Sen A, Prasad M, et al. BMI and all cause mortality: systematic review and non-linear dose-response meta-analysis of 230 cohort studies with 3.74 million deaths among 30.3 million participants. BMJ. 2016;353:i2156. Published 2016 May 4. doi:10.1136/bmj.i2156.
3. Han TS, Lean ME. A clinical perspective of obesity, metabolic syndrome and cardiovascular disease. JRSM Cardiovasc Dis. 2016;5:2048004016633371. Published 2016 Feb 25. doi:10.1177/2048004016633371.
4. Brown JD, Buscemi J, Milsom V, Malcolm R, O’Neil PM. Effects on cardiovascular risk factors of weight losses limited to 5-10. Transl Behav Med. 2016;6(3):339-346. doi:10.1007/s13142-015-0353-9.
Související článek
Výživa, obezita a covid-19 – Mýty a fakta
