O tom, že se to s příjmem soli nemá přehánět, slyšel úplně každý. Je jasné, že nadměrné množství soli v jídelníčku souvisí s hypertenzí, tedy s vysokým krevním tlakem, zvlášť u některých lidí s vyšší senzitivitou na sodík. Kombinace obezity a vyššího krevního tlaku je velmi riziková. Řešení pomocí léků, často u mladých lidí, by se ale dalo v mnoha případech zabránit. Jde o to, že úpravou jídelníčku můžeme váhu snížit, čímž vyšší tlak klesne sám o sobě. Pokud se tak stane navíc preferencí jen minimálně technologicky zpracovaných potravin, ještě lépe.
Dlouhou dobu probíhá diskuse o tom, jestli je vyšší příjem soli sám o sobě rizikem pro vznik nadváhy nebo obezity. Přestože některé studie prokázaly, že vyšší obsah soli snižuje citlivost tkání k leptinu, což znamená, že je pak hubnutí obtížnější, většinový názor je takový, že množství tuku v těle příjem soli neovlivňuje. Pravdou ale zůstává, že lidé s vyšší konzumací soli mívají vyšší BMI, tedy jsou v průměru těžší.
Pokud přísun soli ve vašem jídelníčku kolísá, může způsobit velké výkyvy v číslech, které vidíte na váze. Mezidenní rozdíly můžou být až kilogram nahoru a dolů.
Při hubnutí bychom neměli za den překračovat 5 – 6 gramů soli. Nejvyšší obsah soli skrývá pečiva, sýry, uzeniny včetně šunky a jerky, vegetariánské alternativy masných výrobků, sýrů a ryb. Bohaté na sůl jsou paradoxně také mnohé sladké cereálie. Samozřejmě slané crackery, solené ořechy a chipsy, instantní polévky a pokrmy, mražené pizzy.
Řešením je jídelníček s co nejvyšším podílem základních potravin, tedy čerstvé zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin, jogurtu, tvarohu, masa, ryb a vajec. U balených potravin se vyplatí sledovat údaj o obsahu soli, který je dnes už povinný.
