Nejvíc vás zasytí potraviny s vyšším indexem sytivosti. Obecně se jedná o potraviny, které se vyznačují vyšším obsahem bílkovin, mají víc vody a tedy větší objem, víc vlákniny, nižší glykemický index (GI). Ne každá vysoce sytivá potravina musí mít všechny zmíněné vlastnosti. Ale ideálně fungují ve vzájemných kombinacích.
Například:
150 g vařených brambor (víc vody, větší objem, vláknina, nižší GI) + 150 g kuřecích prsou (vyšší bílkoviny) + 150 g brokolice (víc vody, větší objem, vláknina, nízký GI)
Pokud byste se chtěli přejíst takto sestaveným pokrmem, s největší pravděpodobností se vám to nepovede a budete rádi, když oběd o celkové hmotnosti 450 g vůbec dojíte. I když maso osmahnete na lžičce oleje, bude mít celý oběd 1600 kJ.
Na druhé straně, když začnete jíst koláče, croissanty nebo zmrzlinu, rozhodně se nezarazíte v momentě, kdy ,,projíte“ 1600 kJ, ale klidně budete pokračovat dál. A přesně tímto mechanismem lidé přibírají, i když jedí vlastně celkem málo. A na druhou stranu hubnou tak snadno, když svůj jídelníček hned od rána začnou plnit objemnými potravinami v kombinaci s bílkovinami.
